Zahradní posuny z jara do zimy a zpět

Když jsem dnes stahovala z foťáku zase nějaké fotky domu a okolí, na které většinou hned po vyfocení nemám čas, tak jsem si všimla zajímavé věci. A to, že přesně před měsícem 25. března jsme přijeli navečer z práce a jen tak tak jsme utekli před pořádnou sprškou krupek. Hned jsem brala foťák ven a po přeháňce vše zdokumentovala. To by byla trošku paralela s dneškem, ale dnes jistě nebude náš záhonek jarních kvítků celý bíle zasypán jako tenkrát. Venku se zrovna bouřka s kroupami mění jen na bouřku bez krup a já sem vkládám nové fotky našeho posunu ve skleníku. Už nemáme vysazené jen kedlubny a saláty, ale od tohoto týdne druhou polovinu plastového úkrytu obývají papriky předpěstované mým milým tatínkem. Rostlinek máme nějak ke třiceti....a už se těším na ty vůně, až si budu moci uždíbnout a udělat si první letošní lečo s domácím chlebem :-P
Hmmm, mňam...ale to už bude zase o nějaký ten měsíc víc a já budu zase o rok starší...tak to až někdy jindy ;-)
Hezké mezisváteční dny přeju všem našim čtenářům i těm, co sem jen náhodou nakouknou :-)

    před měsícem


    a dnes v 16:00

   

 

    ten boj s pampeliškami asi nikdy nekončí, že?

    jablůňka konečně rozkvétá

    ptáčkové mají nové pítko...a my se máme v zahradě zase na co dívat :-)

První jarní moment(k)y - zahrada

Už se mi zase nashromáždilo pár veselých (již od března) jarních fotek. No je pravda, že příroda využívá teplých dní, a i když na začátku nebylo právě dost vláhy, tak cibuloviny, které jsme vůbec ze "záhonku" nevytahovaly, vystrčily ven první jarní barvy. Na svět se nám opět po roce podívaly krokusy, ladoňky, narcisky a teď už i modřence a tulipány lezou...

Je zajímavé, že na fotkách domu z listopadu a z března člověk nevidí téměř žádný rozdíl...tráva stejná, nebe stjeně modré, ale teď na začátku jara je to o dost pozitivnější, když víte, že brzo bude vše v rozpuku.

No však se podívejte sami, jak už máme obydlený skleník (teď myslím plodiny a ne naši domácí ještěrku) :-) a jak se těšíme na chroupání kedlubnů a chroustání salátu.

Krásné jarní dny přejeme z vršku 405 metrů nad mořem.

Kuchyně s vinotékou po tříměsíčním testování

Po téměř tříměsíční odmlce se vracím zpět se zpravodajstvím z našeho šibeničního kopečku. Abych nějak uzavřela otázku naší kuchyně, na kterou jsme si přes rok počkali (a nakonec dobře, že to tak dopadlo), tak přikládám fotku. Měla jsem velké dilema, do jaké míry tady mám takové fotky vyvěšovat, když se jedná už opravdu čistě o naši soukromou věc a náhled do našeho interního světa. Ale poté, co již byla tato fotka (sic malá, ale přece jen) inzerována v článku v časopise, tak ji sem teda dávám :-P Nechci se tedy nijak chlubit, že by o naší kuchyni psali, protože to tak samozřejmě vůbec není, ale ti, kteří mají předplatné či kupují časopis Dřevo a stavby, tak měli možnost si o našem domě...a tedy ne prvoplánově o kuchyni, přečíst článek. A byl tam i odkaz na tento blog....nemyslela jsem tedy, že jej umístí do výrazné bubliny a tím mi způsobí menší infarktový stav, ale co se stalo, již se nedá odestát.

Tak tedy vítám i nějaké nové čtenáře, pokud budou pravidelně chodit, a zbytek rodiny, který vykoupil na pardubicku a kutnohorsku všechny časopisy s článkem o nás, tak ty srdečně zdravím :-)

Na fotkách vidíte část naší "obývákokuchyně" a pak poslední článek, který chyběl k dokončení kuchyně - vinotéku Humibox. S kuchyní i s vinotékou jsme po čtvrtletí vaření a žití velmi spokojeni :-)

Tak a tímto jsem snad zahájila jarní sezonu přispívání na blog a brzy se "uvidíme" s příspěvkem o probouzející se zahradě a rostlinkách v plastíku. Teplu zdar!!!

Venkovní žaluzie

Tak jsem zde zase po delší době s několika málo fotkami a pár slovy. Během příprav na dny otevřených pasivních domů nám totiž lidé od pana elektrikáře přivezli a nainstalovali stínící venkovní žaluzie - celkem 5 ks. Čtyři kusy do oken pokojíků a koupelny v druhém patře směrem k jihozápadu a jeden kus do francouzského okna v přízemní pracovně. Lidé, kteří se na nás přijeli podívat jako na pasivní dům s dobře vyřešeným nepřehříváním, tak už mohli vidět celý systém "funkční". Sice svítilo slunce až odpoledne a nebylo velké teplo, ale i tak slunolam se žaluziemi už mohl být použit.

Máme nakonec žaluzie od firmy Isotra, které jsou profilu "Z", a jsou vedeny v bočních lištách. Ovládání je centralizované a zároveň i v každém pokoji odděleně přes ovládací tlačítka...žaluzie vytahuje elektromotor na základě našich požadavků nebo světelno/větrné automatiky.....Ano, máme na domě i takovou tu super vrtulku jako na meteostanicích (těch skutečných, ne těch domácích placiček na tlak a teplotu) :-P
A ano, opět bychom byli takzvaně "v kelu", pokud by nám vypadla elektřina...to na dotazy nenechavých rýpavců :-) U nás v domě bychom po výpadku elektřiny řešili podle mě stejné věci jako jiní lidé bydlící v jiném domě, a to kam převézt věci z mrazáků a lednice, aby se nic nezkazilo :-P a až potom, jak budeme topit a kdo nám stáhne žaluzie :-)

A abych to nějak vyrovnala, tak něco pro přemýšlivce...víte, že je jiný evropský a americký způsob ovládání vysunutí a naklopení žaluzie? Ne? No já to taky nevěděla...tak přemýšlejte.

Jak si jistě všichni všimnou...máme žaluzie opět ve stejné barvě jako oplechování, parapety a střechu - tedy RAL 7016 :-) No sluší jim to spolu a dům má hned techničtější vzhled, podívejte se sami. Fotky pořízené až několik dnů po návštěvním víkendu...až když vyšlo pořádně slunce.

Pěkný prosinec bez nervů...

Jaké byly? Dny otevřených PD?

Až s trošku větším odstupem od minulého perného víkendu jsem se rozhodla přispět pár slovy zhodnocení k akci, které jsme se s naším domem zúčastnili.

Musím napsat, že jsme zcela dobrovolně svolili s otevřením našeho pasivního domu pro veřejnost v rámci Dnů otevřených pasivních domů pořádaných Centrem pasivního domu o víkendu 9. až 10. listopadu. I když máme sami zkušenost jako návštěvníci z podobných akcí, tak přesto jsme nebyli úplně připravení na takový zájem. Kdybychom tedy nebyli součástí i velkého exkurzního okruhu vyjíždějícího z Prahy, bylo by to asi o mnoho klidnější. Ale avizovaná návštěva více lidí najednou opravdu prověřila jak velikost našeho domu, tak i širokost našeho úsměvu, naše hlasivky a trpělivost při zodpovídání dotazů.

Tímto děkujeme všem zúčastněným za výbornou zkušenost :-) I s téměř třiceti páry zutých bot se nechají otevírat vstupní dveře :-D

Nebojte, to není hlavní zkušenost, kterou jsme si z této akce odnesli! Musíme říct, že osazenstvo, které k nám dorazilo ať v hlavním velkém proudu nebo jako samostatný výsadek, bylo již informačně většinou velmi dobře připraveno a věděli, kde přesně se nachází, na co se ptát a jaký mají důvod k návštěvě.
Překvapilo nás celkem i velké věkové rozpětí návštěvníků, protože jsme předpokládali, že největší podíl budou tvořit páry či jednotlivci rozhodující se pro stavění pasivního či energeticky úsporného domu. Ale byli u nás i lidé starší či mladší, kteří nehodlají stavět, ale o problematiku pasivní výstavby se aktivně zajímají. Více jak třicet návštěvníků svědčí opravdu o zájmu o podobný životní styl a bydlení.

Doufáme, že jsme uspokojili zvědavost v co největší míře a pokud se na někoho s dotazem nedostalo, stačí se na nás obrátit formou komentáře a my odpovíme na uvedený email nebo přes Centrum pasivního domu.

Ještě jednou děkujeme za výbornou zkušenost a doufáme, že i vy jste si odnesli od nás také tak výborný pocit.....a na závěr děkujeme za vaše teplo, které nám vystačilo na celý zbytek víkendu, kdy si naše tepelné čerpadlo mohlo odpočinout :-)

Díky a pěkné podzimní dny.

    i přes krkolomnější přístup k domu se nikdo neztratil a všichni dorazili do cíle

   již prázdná (i vyklizená) technická místnost

Po roce a půl ke kuchyni?

Tak a je tam....cože, kde??? No přeci ve výrobě :-) Myslím, že tu dětskou radost, když jsme poprvé otočili kohoutkem a voda z vlastní studně nám tekla i v domě, asi už nic nepřekoná. Ale dočkat se své kuchyně po roce a půl vaření na plynovém dvojvařiči, tak to asi oslavíme nějakým velikým melšpajzem!

Vlastně spousta lidí v našem okolí vůbec nechápe, jak jsme to tak dlouho bez kuchyně mohli vydržet. Ale myslím si, že člověk jedenadvacátého století je bytost velmi pohodlná v tom, na co je zvyklá. Ale když se něco moc chce, nebo nechce (mít další půjčku), tak jde všechno. I vydržet kvůli umytí  každého šprdlíku chodit až do koupelny do pidi umyvadla s baterií na umyvadle, pod které strčíte jen něco nevysokého :-P

Tak snad si Mikulášskou nadílku budeme rozdávat už v blízkosti naší nově, sice malé, ale milé kuchyňské linky.

A tady pár vizualizací z moc milého designového studia, kde nám ve všem vyšli vstříc. Pokud vám, mým čtenářům nejen z rodiny bude chybět fotka prostoru před realizací, tak se mě pokuste pochopit, JE TO (snad už brzy "byl") náš dvouvařič a náš bordýlek a tak si ho s dovolením necháme pro sebe :-)

Ale někdo jej přecijen uvidí, tímto zdravím návštěvníky, kteří sem zavítali ze zvědavosti před akcí, jež se zove Dny otevřených pasivních domů. Tak už se těšíme, jen mě k tomu napadla ta věta, která se říká před vypitím panáka "vejdi v pokoji a neubliž". Jsme na vás všechny zvědaví....jestli budete mít stejné dotazy, jako jsme měli my před třemi lety:-)


Zde vizualizace kuchyně:

A na závěr jedna vzpomínková:

předloni

loni

Další kroky??? Po betóně.....

Tak trochu jsme očekávali, že by mohl být tepý podzim...a tak nás na první říjnový den celkem "překvapilo", že už tady byl první šedivák.
S prvním chladnem jsme tedy s určitými pracemi takzvaně "šlápli do pedálů" a aspoň trochu si ulehčili vstupování do domu. Za dva dny nám řemeslníci zarovnali opěrku před domem a vyskládali z palisád a zámkové dlažby vyrovnávací schody na zahradu a chodníček k budoucí brance. O tom, jaké budou hlavní schody proti vchodu teď intenzivně přemýšlíme. Původně měli být "postaru" monolitické, ale různě u kamarádů a ostatních vidíme, jak takové schody, zvláště když je obložíte, dopadají za 10 let. Všude kam se dostane voda, tak beton či dlažky odpadávají. Vůbec spojování různých materiálů přináší různé obtíže. No výhledově to vypadá, že se budeme rozhodovat mezi nějakými schody z pozinkované konstrukce a skládanými jako stavebnice, o materiálu nášlapných stupňů ještě přemýšlíme...No jo no, nejsme holt na té rovině, tak to máme složitější.

Na fotkách uvidíte práci řemeslníků ve dvou fázích, vždy po pracovním dnu. Tak, jak je to vyfocené, to ve finále ještě nebude vypadat, bude to doplněné dalšími plochami dlažby, vše bude navazovat na terasu a také na parkovací stání, ale musíme vždy řešit věci tak, jak přicházejí...dle času a stavů na účtu.

A na závěr ještě pár fotek z interiéru již s instalovanými dveřními výplněmi...hned to jinak vypadá, co říkáte? ;-)

Pěkný podzim...snad nakonec bude i teplý'