Stavba: zastávka - pasažéři: rajčata

Na pozemku jsme vztyčili další stavbu. Je to stavba drobná, která ale způsobila sousedům nejednu svislou vrásku na čele, když začala vznikat....
Je blízko jižnímu plotu, je malá - 2 x 2 x 2 metry, je průhledná...co je to??? No i na tuto otázku z jejich úst nakonec po ostýchání došlo.
A je to: zastávka pro rajčata :-) Skládá se z dřevěné kostry z tlakově impregnovaných sloupků 50x50 mm na 1,8 m délky (svislé prvky) a pak z několika klasických střešních latí, které jsme si natírali. Vlastně nakonec přítel natřel všechno barvou zbylou od nátěrů dřevěného obložení domu. No a opláštění kostry bylo nakonec zvoleno z plastových vlnek. Makrolon jsme nakonec zavrhli, protože byl za a) dražší...za b) pouze čirý a za c) museli bychom nahoře dutinky zalepit, aby nebyl do roka zelený. Akorát ty vlnky se teda sakra hódně blbě řezaly napříč. O čemž svědčí výběr slov proudících skrze otevřená okna při tomto úkonu.... A to jsme měli moudřejší posilu, ale i tak se plátek od pilky v ruce musel ukrutně snažit :-)
Aspoň, že výrobce těch tenkých vlnek má celkem dobře připravený spojovací materiál včetně plastových podložek pod vlnku a čepiček kryjících spoj a vrut. Jen tu proměnlivou velikost vlnek řeší stále stejným poloměrem té polokruhové podložky, což bylo možná jen tím, že v hobymarketu měli jen jednu velikost, ale což...nakonec snad svůj účel splní i tak.
Během stavby doznávala konstrukce a hlavně opláštění několika změn a tak jsme si notovali, že máme rajčatový přístřešek už verze 2.1 :-) Jako u softwarových programů... i ty vlnky přišly tak nějak spontáně, stejně tak jako jejich umístění horizontálně a nakonec i řešení střechy se natřikrát měnilo.

Ale za nejlepší vychytávku beru oteviratelnou levou část opláštění hned vedle vchodového otvoru...vzhledem k našim množícím se věcem na zahradu budeme přes zimu jistě tento úkryt využívat i jako skládek...a to by přece jen s úzkým vchodem nešlo ;-)

Rajčatům se zatím pod stříškou daří...už jsme měli i několik prvních. Jak uvidíte, stavělo se kompletně už kolem zasazených rajčat, což byl pak také oříšek...hlavně, aby přežily rostlinky. No nakonec se nějak dařilo i nedařilo. Tak ať se vám líbí :-)

 

Terénní úpravy ve velkém

Tak jsme ho před měsícem konečně uhnali..... Koho? No chlápka v traktorbagru. Někdy si říkám, že je škoda, že to už dnes neplatí jako kdysi...prostě když dal někdo na něco slovo, tak platilo...dneska máme místo toho mobily. A když se řekne, já se ozvu jak to bude, tak víte co.... no přece prd. Už dávno jsme pochopili, že kdo nezavolá první nebo rovnou nekřičí a není někdy až "vlezlý", tak že ten prostě nemá...není na řadě a tak. Už to víme, ale někdy to jen odmítáme akceptovat, přizpůsobit se tomuto stylu....jít se stádem a dělat něco, co my neradi. Tak někdy jen čekáme...a čekáme (a cítíme se tak, jací někdy jsme...totiž blbí), pak se změní počasí, tak zase čekáme, až se zase změní počasí, pak už to jde, my se naštveme, že kopou jinde a ne u nás, a tak voláme. On by přece nezavolal, ani když telefon má, že?

No a tak nějak to bylo. Už je to víc jak měsíc, co tedy přijel a pak za tři hodiny udělal z naší zahrady opět planinu...no bylo to sem tam i bolestné (to když dloubnul do jabloně), ale nakonec to tak nějak je. Sice ještě ne dle našich představ, ale už se na tom dá stavět.
Apropos stavět, to jsme vlastně už taky udělali...máme totiž na zahradě novou stavbičku... a altánek to není, uvidíte někdy příště :-)
Snad dřív, než za měsíc a s měsíčním zpožděním...

Tak tedy foto před zásahem a po zásahu bagristy. Komentář není třeba.