Po roce a půl ke kuchyni?

Tak a je tam....cože, kde??? No přeci ve výrobě :-) Myslím, že tu dětskou radost, když jsme poprvé otočili kohoutkem a voda z vlastní studně nám tekla i v domě, asi už nic nepřekoná. Ale dočkat se své kuchyně po roce a půl vaření na plynovém dvojvařiči, tak to asi oslavíme nějakým velikým melšpajzem!

Vlastně spousta lidí v našem okolí vůbec nechápe, jak jsme to tak dlouho bez kuchyně mohli vydržet. Ale myslím si, že člověk jedenadvacátého století je bytost velmi pohodlná v tom, na co je zvyklá. Ale když se něco moc chce, nebo nechce (mít další půjčku), tak jde všechno. I vydržet kvůli umytí  každého šprdlíku chodit až do koupelny do pidi umyvadla s baterií na umyvadle, pod které strčíte jen něco nevysokého :-P

Tak snad si Mikulášskou nadílku budeme rozdávat už v blízkosti naší nově, sice malé, ale milé kuchyňské linky.

A tady pár vizualizací z moc milého designového studia, kde nám ve všem vyšli vstříc. Pokud vám, mým čtenářům nejen z rodiny bude chybět fotka prostoru před realizací, tak se mě pokuste pochopit, JE TO (snad už brzy "byl") náš dvouvařič a náš bordýlek a tak si ho s dovolením necháme pro sebe :-)

Ale někdo jej přecijen uvidí, tímto zdravím návštěvníky, kteří sem zavítali ze zvědavosti před akcí, jež se zove Dny otevřených pasivních domů. Tak už se těšíme, jen mě k tomu napadla ta věta, která se říká před vypitím panáka "vejdi v pokoji a neubliž". Jsme na vás všechny zvědaví....jestli budete mít stejné dotazy, jako jsme měli my před třemi lety:-)


Zde vizualizace kuchyně:

A na závěr jedna vzpomínková:

předloni

loni

Další kroky??? Po betóně.....

Tak trochu jsme očekávali, že by mohl být tepý podzim...a tak nás na první říjnový den celkem "překvapilo", že už tady byl první šedivák.
S prvním chladnem jsme tedy s určitými pracemi takzvaně "šlápli do pedálů" a aspoň trochu si ulehčili vstupování do domu. Za dva dny nám řemeslníci zarovnali opěrku před domem a vyskládali z palisád a zámkové dlažby vyrovnávací schody na zahradu a chodníček k budoucí brance. O tom, jaké budou hlavní schody proti vchodu teď intenzivně přemýšlíme. Původně měli být "postaru" monolitické, ale různě u kamarádů a ostatních vidíme, jak takové schody, zvláště když je obložíte, dopadají za 10 let. Všude kam se dostane voda, tak beton či dlažky odpadávají. Vůbec spojování různých materiálů přináší různé obtíže. No výhledově to vypadá, že se budeme rozhodovat mezi nějakými schody z pozinkované konstrukce a skládanými jako stavebnice, o materiálu nášlapných stupňů ještě přemýšlíme...No jo no, nejsme holt na té rovině, tak to máme složitější.

Na fotkách uvidíte práci řemeslníků ve dvou fázích, vždy po pracovním dnu. Tak, jak je to vyfocené, to ve finále ještě nebude vypadat, bude to doplněné dalšími plochami dlažby, vše bude navazovat na terasu a také na parkovací stání, ale musíme vždy řešit věci tak, jak přicházejí...dle času a stavů na účtu.

A na závěr ještě pár fotek z interiéru již s instalovanými dveřními výplněmi...hned to jinak vypadá, co říkáte? ;-)

Pěkný podzim...snad nakonec bude i teplý'

 

 

Den zavřených dveří

Dala jsem si závazek, alespoň jeden příspěvek měsíčně...tímto se jej tedy snažím splnit. Samozřejmě, že na domě (i kolem v zahradě se toho děje o moc víc, než sem stíhám dávat..) Jak to tak bývá, jsou v životě přednější věci. A bude jich s vyšším věkem čím dál více, jak říkají všichni kolem :-)

Před týdnem jsme se vrátili z dovolené, a abychom se neaklimatizovali zpět na ČR tak snadno, tak hned na pátek třináctého vyšla jedna velmi důležitá akce. Konečně po více jak roce lze u nás (nejen) na WC zavřít za sebou dveře. :-D
Instalace probíhala velmi svižně od osmi od rána - vše prováděl pouze jeden člověk, ale zato precizně, bez výzev o pivo, svačinku, kouřovou a podobně. Zatím velká spokojenost!Firmu Gerbrich tedy můžeme směle doporučit.

Pro interiér to byl velký skok a pro nás najednou trošku "trhavé" začátky...hlavně se budeme muset odnaučit všude procházet s plnýma rukama, protože kliky ještě nejsou tak ochozené a tedy otevírání dveří lokty moc pohodlné není. Takříkajíc propustnost domu pro lidi  je teď závislá na otevření dveřního otvoru.
Ale teprve se zaučujeme, naše těla trpí jen malými modřinami a na WC jsme to zatím vždy stihli! :-P
Také testujeme naše větrání a topení ve finální podobě oddělených celků/místností, tak uvidíme, jaké to bude.

...tak a trochu k přednějším informacím.
Vnitřních dveří máme celkem 9 kusů a z toho jedny většího rozměru (šířka 900 mm) a 4 ks s prosklením (2x u WC, 1x do ložnice a 1x do předsíně). Vybrali jsme nakonec laminátový vrchní materiál v barvě dřevodekor akácie/akát světle béžové barvy a musím říct, že k horní světlé barvě marmolea vyložené "prdí". Vybrat něco světlého odstínu bylo naším plánem také k výrazné barvě spodní podlahoviny, abychom pak nábytek a další věci mohli lépe sladit a dveře na sebe nestrhávaly takovou pozornost. Všude máme dveře otevíravé buď levé nebo pravé, žádné posuvné či bezfalcové...byli jsme v tomto směru bezproblémový zákazník. A jak to dopadlo uvidíte na fotkách....nikde nejsou dveře vyfocené úplně dokončené, protože mi "umřela" baterie, ale jistě i tyto fotky budou brzy v nějakém příspěvku...ale to už zase jindy (snad dříve než za měsíc ;-)!

 

 

 

 

 

 

Kuchyň je výzva! :-)

Najednou ten čas nějak rychle uběhl....venku léto jak má být, děti mají jistě z těchto prázdnin radost! A my si říkali, že přece to září je ještě daleko a najednou se na nás hrnou úkony, které nelze odložit. a po roce bez kuchyňské linky a vody v kuchyni bych je už snad raději ani neodkládala :-D
No prostě v posledních týdnech se na obzoru jeví nová výzva: KUCHYNĚ!!!
Kromě financí na věci, které jsme již objednávali (t.j. vnitřní dveře), se možná objeví nějaké peníze koncem září, takže je už namístě začít kuchyňský nábytek řešit.
Největší sranda je, že se zase vše akumuluje do jednoho či dvou týdnů: dovolená, možné dodání a montáž vnitřních dveří a plánování kuchyně. No prostě jak to už tak u nás v rodině bývá.

Teď to tedy u nás vypadá na plánování, jak, kde z čeho....no jistě si to všichni umí představit. Protože máme celkem atypický výklenek/prostor v obývacím pokoji určený pro kuchyň, půjde zřejmě i o atypickou kuchyňskou sestavu. Takže to nejde popsat jako linka rovná, do L či do tvaru písmene U.
Hledáme inspiraci kde se dá, podělím se tedy s Vámi o některé fotky. Nejblíže našemu prostoru i představě rozložení skříněk je kuchyně na první fotce, na té druhé je fotografie mé nejoblíbenější webové kuchyně. Píšu to takto, protože je přece jasné, že mojí nejoblíbenější fyzickou kuchyní je ta mojí maminky :-)

A už zase není na nic dalšího čas, tak se jen pokochejte a třeba si vezměte inspiraci! vybrané fotografie jsou postahované porůzně z internetu, tak snad neporušuji nějaký zákon :-o je to v běhu času posbírané, takže tak.

 

 

 

 

 

S úrodou....na výsluní

Po více jak měsíci po "záplavě" máme na zahradě výheň :-) Ale vody je dostatek, tak si rozhodně nestěžujeme...konečně to vypadá jako léto. Jen kdyby nebezpečí požárů nehrozilo. Máme týden po dovolené a nakupilo se spousta novinek, které postupně zrály v našich hlavách, ale buď nebyl čas nebo kapitál. Tak a najednou se měsíc sešel s měsíce, nějaké korunky taky byly...a nápady se zhmotňují.

Ale hlavní, co nám dělá v posledním měsíci opravdu radost, tak to je náš "plastík", teda ne hlavně on, ale samozřejmě to, co v něm s láskou opečováváme a následně s láskou sklízíme. Nejspíš po vzoru nejblbější sedlák s nejlepím výpěstkem, tak se nám daří nejen "na poli" skleníkovém,ale i na našem rajčatovém kopečku. Vzhledem k velkým dešťům letošních povodňových týdnům jsme ani nepočítali, že se již zasazená rajčata vzpamatují,....tak jsme ještě radši dalších šest se zpožděním přidali na hromádku. A ejhle, všem rostlinkám se daří dobře, tak jich asi nakonec bude opravdu hooodně :-P A na fotkách uvidíte první červenající cherry rajče.

Něco, co nám již delší dobu čekalo v hlavě se s příjezdem návštěvy najednou rychle povedlo takzvaně "nahodit" a tak máme do krásného počasí i provizorní terásku, na které se po práci nechá odpočívat...je malá, ale naše.

A nakonec poslední přírůstek do našeho zařízení v domácnosti.....také jeden vyklíčený nápad, který jsme dotáhli asi tak po půl roce od první myšlenky....vše jsme kupovali po částech a i konečná barevnost je nakonec taková spontánní. Takže máme novou knihovnu do obývacího prostoru....na fotkách vidíte první nástřel a pak již smontovanou...zabydlené foto snad také brzo dodám :-)

Vím, že dnes to bylo "každý pes jiná ves", ale snad si s radostí počtete a možná i nějaká isnpirace na lidi přeskočí.

Krásné léto všem!

    začátek května

     polovina července

    bylinky kam se podíváš

    na jedné paprice je i přes deset plodů

    rajčatový kopec

    první červenající se rajčata

    rok po přestěhování...tak asi tak :-)

    naše nová pidi teráska

    IKEA versus elektro...špulky vítězí

    "demoverze" knihovny

   knihovna před zabydlením knížkami a "veteší"

Jezero...aneb jak přišla záplava

Tak musím říct, že náš dům a konkrétně my máme další negativní zkušenost s vodou. Nejenom, že jsme si během stavby několikrát důkladně vyzkoušeli, kde všude se může objevovat voda ve všech svých skupenstvích, tak během několika minulých dní  přišla voda nečekaně z kopce i na nás.
Tentokrát se tedy voda neobjevila nikde v domě, ale díky těm velkým děšťům způsobujícím všude vodní spoušť, se ani naše lokalita nevyhla "velké vodě". A to jsme prosím pěkně na kopci...teda technicky vzato spíše trošku pod tím nenápadným vrcholem...A i to bylo jednou z příčin, proč se nám během vytrvalého deště začala stahovat voda do výkopu k domácí čistírně. To, že už tam máme bazén pro dvě pěkně rostlé sloní samice jsme nezjisili hned, ale až když nám soused poslal fotku na část naší ulice. Ze snímku bylo jasné, že ani výkop s čistírnou nebude ušetřen. Čerpání vody vůbec ničemu nepomáhá...přítoky z puklin ve stěnách výkopu, ale i malé stružky obtékající dům a spojující se v nejnižším místě vytrvale napájejí toto umělé vodní dílo. A naše dílo a voda z dalších parcel zase napájejí "jezero" v zatáčce příjezdové cesty.

Tak snad teď počasí bez dešťů vydrží. přála bych to nejenom nám a sousedům čerpajícím vodu ze septiků, ze zaplavených studní, ze sklepů...ale hlavně těm několika tisícům lidí, kteří jsou v blízkosti Vltavy, Berounky a Labe těmi nejohroženějšími vodní záplavou.

Držíme všem pěsti!

Fotky nepotřebují přebujelé komentáře....

P.S. Ve čtvrtek ráno se na zaplavené ulici na velké "louži" objevují kačer s kachnou :-P...bohužel se nechtějí nechat vyfotit....

    pondělní ráno

    nejde projet........brodíme se v holinkách (více jak 40 cm vody v mělčí části)

    středa...konečně slunce...a stroužky vody napájející lagunu v zatáčce

    zatopená ČOV

   "potůčky" obtékající dům..tentokrát zprava kolem schodiště